Nevěřím pohádkám, ale věřím ve sny,
nevěřím v církve a odpustky,
ale v moudrost Vesny.
nevěřím v církve a odpustky,
ale v moudrost Vesny.
Nevěřím tomu, že vše je jen dáno,
nevěřím v pány a mocnosti,
ale ve Slunce, že vyjde zas ráno.
nevěřím v pány a mocnosti,
ale ve Slunce, že vyjde zas ráno.
Nevěřím těm, kdo rádi křičí,
nevěřím v pokání, řády,
ale tomu, že duše je ničí.
Říkají rádi, že bezvěrcem jsem,
a měla bych se kát,
zpytovat svědomí a trestu se bát.
Jenže já věřím a v srdci víra tepe.
Kde jinde, než ve dvou komorách hledat moudrost?
A opravdu ti venku vědí to lépe?
Tak tiše dál věřím v Boha a sílu člověčenství,
i v to, že víra je něco jiného, než kázané náboženství.